Nejdelší známý poločas rozpadu změřili v Institut d'Astrophysique Spatiale ve francouzském Orsay. Poločasem rozpadu nazýváme dobu, za níž se radioaktivním rozpadem rozloží polovina množství určitého radioaktivní látky . Pro určitý izotop (atom se stejným složením jádra) a stejný typ radioaktivního rozpadu jde o konstantu. V Orsay zjistili, že izotop bismut 209 podléhá radioaktivnímu rozpadu alfa s poločasem přes 20 miliard miliard let (nejde o tiskovou chybu). Nepřekvapí proto, že bismut 209 byl doposud pokládán na nejtěžší neradioaktivní atom. Teprve nové, citlivé metody pomohly zjistit, že tomu tak není. Není vyloučeno, že i u dalších lehčích izotopů, které pokládáme za stabilní, zjistíme radioaktivní rozpad.
Vyzářením částice alfa, jež vždy tvoří dva protony a dva neutrony, vznikne z bismutu 209 thalium 205.
